Відео галерея

Žádná jiná zoologická zahrada na světě nechová tolik hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) jako ostravská zoo! Skupina těchto primátů aktuálně čítá 39 členů, čímž překonala dosavadní historicky nejvyšší počet z roku 2022. Návštěvníci mohou početnou skupinu s desítkou mláďat pozorovat v rozlehlém lesním výběhu Čitván, který hulmani obývají společně s medvědy ušatými. O všechna mláďata se vzorně starají jejich matky. Chovatelé do odchovu nijak nezasahují a se zvířaty se nekontaktují.

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) je ve znaku České společnosti ornitologické, která každoročně vyhlašuje Ptáka roku a letos oslaví 100 let od svého založení. Proto právě tento druh byl symbolicky zvolen Ptákem roku 2026. Pěnice svým libozvučným flétnovým zpěvem oživuje v jarním období naše lesy i zahrady. Také v přírodním areálu ostravské zoo je možné ji zaslechnout.

S chovem mangust žíhaných (Mungos mungo) jsme začali v roce 2024. Skupina pěti samců těchto promykovitých šelem se postupně zabydlela ve zrekonstruované zadní části pavilonu Tanganika. Na konci roku 2025 k nim přibyly tři samice. Zvířata se dobře sžila, výsledkem je pět mláďat narozených na konci února. Porody ve skupině zpravidla probíhají synchronně. Mláďata, která jsou po narození holá a slepá, kolektivně zahřívá celá skupina. Samice se pak střídají v péči o mláďata i v kojení.  S odrostlejšími mláďaty v noře vždy zůstává alespoň jeden dospělec, který je hlídá (většinou jeden ze samců). Kolektivní spolupráce na odchovu mláďat tak přispívá k úspěšnějšímu přežití potomků a rozšíření skupiny.

Kromě chovaných druhů ptáků lze v areálu Zoo Ostrava pozorovat také mnoho volně žijících druhů, mezi kterými se občas objeví i vzácnější hosté. V únoru zaznamenali pracovníci zoo u jednoho z rybníků chřástala vodního (Rallus aquaticus). Tento elegantní ptačí druh je díky dlouhým končetinám i zobáku a ze stran zploštělému tělu dokonale přizpůsoben životu v hustých bažinných porostech. Ptáka skrytého v rákosinách díky maskovacímu zbarvení a úžasné mrštnosti lze jen stěží spatřit, prozradí jej však nezaměnitelné kvičivé hlasové projevy. V rostlinném porostu a v bahně sbírá drobné živočichy, semena, plody, zelené části rostlin, nepohrdne ani zbytkem ryby. V ostravské zoo nehnízdí – rákosiny na rybnících jsou pro něj příliš malé, lze jej pozorovat na tahu anebo jako zimního hosta.

Zadní část pavilonu Tanganika po rekonstrukci obydlela skupina pěti samců mangust žíhaných (Mungos mungo). Koncem loňského roku se skupinu těchto šelem z čeledi promykovitých podařilo rozšířit o tři samice. Jejich sžití proběhlo bez komplikací, a chovatelé doufají v brzké rozmnožení.