Loňskou velmi úspěšnou sezónu, kdy byli do evropské přírody vypuštěni čtyři ostravští orlosupi, se letos nepodaří dorovnat. Pokud všechno dobře půjde, mohou to být v tomto roce „pouze" tři mláďata. Oba páry orlosupů bradatých odchovávají po jednom mláděti, třetí bylo převezeno do Zoo Liberec k pěstounskému páru, který o vlastní mládě přišel. Pokud se odchovy vydaří, je velmi pravděpodobné, že i tato mláďata by mohla létat v evropské přírodě.

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) je příkladem druhu, který byl v minulosti v evropské přírodě téměř vyhuben. V Alpách vymizel úplně. Tito impozantní mrchožraví dravci byli lidmi dlouhodobě pronásledováni, než se ukázalo, že pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí ani konkurenci. Naopak, v ekosystému plní důležitou sanitární funkci, protože se živí zbytky mršin. Díky přísné ochraně a nezměrnému úsilí mnoha lidí se dnes orlosupi v Alpách i na jiných místech opět vyskytují a rozmnožují se. Klíčovou úlohu při návratu těchto majestátních ptáků do přírody sehrály ochranářské instituce – zoologické zahrady, specializované chovné stanice, správy národních parků a další organizace. Populace orlosupů se daří postupně obnovit právě vysazováním jedinců odchovaných v lidské péči.

Chov orlosupů však není úplně jednoduchý a má svá úskalí. V jedné hnízdní sezóně pár odchová pouze jedno mládě, přestože samice snáší obvykle dvě vejce. Podobně jako u některých dalších druhů dravců, vyskytuje se i u orlosupů jev zvaný siblicida, kdy silnější (obvykle starší) mládě usmrtí slabšího sourozence. Je to zcela přirozený jev a jakási pojistka pro případ nedostatku potravy. V zoologických zahradách a dalších chovných stanicích je však snahou, aby bylo odchováno co nejvíce mláďat, protože tím více jich může být vypuštěno do přírody. Pro další chov a vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. svými rodiči, příp. jiným párem orlosupů. Pouze v nejnutnějších případech chovatelé při péči asistují a zejména v prvních dnech, které jsou rozhodující pro přežití mláděte, s odchovem pomáhají.    

V Zoo Ostrava jsou chovány dva páry orlosupů bradatých, které obvykle snášejí dvě vejce. Ptáci pak spolehlivě odchovají po jednom mláděti, pro „ta druhá" hledají chovatelé ve spolupráci s koordinátorem Evropského ex situ programu pro orlosupy bradaté náhradní pěstounské páry, kterým by se podložila. Jeden pár obývá voliéru v návštěvnické části, druhý v chovatelském zázemí. Jedná se o poměrně citlivé ptáky, které by vyrušení mohlo od hnízdění odradit. Proto je dočasně uzavřena cesta kolem voliéry pro návštěvníky. Letos snesly obě chovné samice po dvou vejcích.

V návštěvnické části jsme nechali inkubovat obě vejce rodičům. Těsně před klubáním prvního mláděte (10. února) jsme druhé vejce odebrali a umístili do líhně, protože samec zasedl jen na klubající vejce. První mládě se vyklubalo 11. února. Druhý den jsme pozorovali krmení. Díky kameře, která hnízdo nepřetržitě snímá, pouze hlídáme, že rodiče mládě zahřívají a přinášejí mu potravu. Jinak vše necháváme na nich. Jedna asistence však byla nutná. Šestý den se mládě nešikovně dostalo mimo hnízdní důlek a rodičům se ho nedařilo vrátit do důlku. Aby mládě nepodchladlo, pomohli chovatelé. Od té doby se zdá být vše v pořádku.

V zázemí probíhal odchov poněkud dramatičtěji. Přestože se jedná o zkušenější pár, jenž úspěšně odchoval již řadu mláďat, letos byli ptáci nervózní kvůli stavebnímu ruchu v okolí voliéry. I proto chovatelé pro jistotu vyměnili hned první snesené vejce za podkladek a vejce inkubovali v líhni. Druhé snesené vejce bohužel ptáci rozbili, naštěstí zůstali sedět na podkladku. Dne 15. února se s naší pomocí vyklubalo mládě, které jsme pět dní rozkrmovali myšími holaty. Poté jsme ho podložili zpět rodičům, kteří mládě přijali a dál o něj starostlivě pečují, jak vidíme na kamerových záznamech.

Podkládání mláděte pod rodiče v Zoo Ostrava zachycuje video.

Z druhého vejce od páru z návštěvnické části se s pomocí chovatelů mládě vylíhlo 18. února. Po několika dnech rozkrmení bylo převezeno a úspěšně podloženo náhradním rodičům v Zoo Liberec. Liberecký chovný pár orlosupů patří mezi zkušené rodiče, kteří již v minulosti úspěšně odchovali šest svých a dvě adoptivní mláďata. Také ostravské ptáče bez váhání přijali a od prvního dne se o něj příkladně starají, malý orlosup prospívá a zdárně roste. Liberecké chovatele těší, že i když se jim letos vlastní odchov nepodařil, mohli přispět k posílení populace a záchraně tohoto ohroženého druhu touto cestou.

Nezištná pomoc mezi zoologickými zahradami má obrovský význam při záchranných chovech nejen orlosupů, ale i dalších ohrožených druhů. I díky tomu může být jejich záchrana úspěšná. Jedná se ovšem o dlouhodobý proces. Projekt návratu orlosupa do Alp byl zahájen v roce 1978, první ptáci byli do přírody vypuštěni po osmi letech příprav v roce 1986. Za dalších 11 let byla úspěšně vyvedena první mláďata. To dokazuje, jak dlouhá a náročná je náprava předchozích zásahů člověka do přírody! Zároveň je tento úspěšný mezinárodní projekt ukázkou, že ochrana přírody má smysl!

Zoo Ostrava je to projektu zapojena od roku 2009 a ke konci roku 2025 bezplatně poskytla pro repatriaci již 24 v zoo vylíhnutých mladých jedinců, kteří byli vypuštěni na různých místech v Evropě. Chovatelé věří, že se podaří úspěšně odchovat i letošní mláďata a že i ta budou jednou létat ve volné přírodě. Podrobně je ostravský chov popsán na stránkách Zoo Ostrava (bližší informace zde).

Zpět na novinky