Mangusty žíhané jsou v ostravské zoo chovány od roku 2024 v zadní části pavilonu Tanganika. Doposud zde byla k vidění pouze pětice samců, na konci loňského roku k nim přibyly samice. Jejich sžití proběhlo bez komplikací a chovatelé doufají v brzké rozmnožení. Prostory, které tyto šelmy obývají, jsou svými rozměry nadstandardní. V budoucnu mohou pojmout až 40 jedinců.

Zadní část pavilonu Tanganika po rekonstrukci obydlela skupina pěti samců mangust žíhaných. Koncem loňského roku se skupinu těchto šelem z čeledi promykovitých (Herpestidae) podařilo rozšířit o tři samice.Takový poměr pohlaví je typický i pro skupiny ve volné přírodě. Samotnému spojení však předcházela fáze seznamování. Jelikož jsou mangusty zvířata, která členy své skupiny rozeznávají primárně podle pachu, střídaly se obě skupiny ve vzájemných prostorách, kde měly přístup k podestýlce nebo substrátu používaného rezidentními zvířaty. Spojování samotné proběhlo velmi hladce a celá skupina, nyní čítající osm jedinců, funguje velmi dobře. Od začátku v ní dochází k velmi intenzivnímu páření. Mangusty tak výrazně oživují celou zadní část pavilonu Tanganika. Pokud by bylo páření úspěšné, první mláďata by se teoreticky mohla narodit již v dohledné době. Samice mangust jsou březí 60 až 70 dní a obvykle rodí od dvou do šesti mláďat. Na jejich odchovu se podílí i ostatní členové skupiny.

Expozičně-chovatelské zařízení pro mangusty žíhané je velmi členité, a kromě volného prostoru zahrnuje i nory, do kterých lze na několika místech nahlédnout skleněnými průhledy. V budoucnu by tyto prostory měl doplnit ještě další druh středně velké šelmy původem z Afriky, v Zoo Ostrava doposud nechovaný.

Mangusta žíhaná (Mungos mungo) se vyskytuje ve východní, střední i západní Africe ve světlých suchých lesích, křovinatých a travnatých stepích a suchých písčitých nebo skalnatých štěrkových plochách. Žije v rodinných skupinách. Je aktivní přes den, v noci odpočívá ve vlastních vyhrabaných zemních norách. Zde i rodí mláďata. Na rozdíl od jiných mangust se obvykle rozmnožují všechny samice (ne pouze ta dominantní). Porody jsou synchronizovány na stejnou dobu. Potravu vyhledává hrabáním v zemi (má dlouhé, silné a zahnuté drápy). V jejím jídelníčku převládají bezobratlí, drobní obratlovci, v menši míře konzumuje i plody a hlízy

Zpět na novinky