mládě seriemy

Zoo Ostrava má nový přírůstek – mládě seriemy rudozobé, dlouhonohého ptáka jihoamerických savan, který je pro svůj pronikavý hlas chován původními obyvateli jako domácí hlídač. Návštěvníci ostravské zoo mohou seriemy vidět (a často i slyšet) v komplexu Jižní Amerika nedaleko voliéry La Pampa.

Seriema rudozobá je v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chována od roku 2007, kdy byl dovezen roční samec. O rok později k němu přibyla mladá samice. Vytvořili spolu harmonizující pár, který už v roce 2009 odchoval svá první mláďata. Od té doby odchovali ptáci více než dvacet mláďat. V předchozích letech probíhaly odchovy v zázemí, mimo zraky návštěvníků. V expoziční části pobývali v teplou část roku odchovaní mladí jedinci. V tomto roce jsme do expozice přestěhovali chovný pár. K vidění je v expozičně-chovatelském komplexu Jižní Amerika. Přestože to pro ptáky byla změna a na nové místo ještě nebyli zvyklí, bez problémů zahnízdili. Hnízdo si seriemy staví na vyvýšeném místě. Jako stavební materiál používají štěpku, kterou doplňují slámou a větvičkami různých velikostí. Samice snesla do hnízda tři vejce. Inkubační doba trvá okolo 30 dnů a střídají se při ní oba rodiče.

Dne 10. července 2025 se vylíhlo jedno mládě, dvě zbývající vejce byla neoplozená. O mladě pečují také oba rodiče. Krmí je různými druhy hmyzu (např. cvrčky, larvami potemníků), myšími holaty, drobnými hlodavci a později také kuřaty. Zajímavostí je, že mezi preferované složky potravy patří oddělené ocasy (kaudální části) myší a potkanů. Ty pravděpodobně připomínají seriemám hady, kteří tvoří běžnou součást jejich jídelníčku ve volné přírodě. Mládě prospívá a rychle roste. Přibližně po měsíci opustilo hnízdo a nyní se již začíná samostatně pohybovat po voliéře. Stále je však rodiči střeženo.

___________________

Seriema rudozobá (Cariama cristata) obývá savany Jižní Ameriky (tzv. pampy). Patří do řádu krátkokřídlých, do kterého se řadí např. dropi, jeřábi či chřástali.  Stavbou těla i chováním však spíše připomíná zástupce běžců – nandu pampové. Svědčí o tom i pojmenování, které pochází z domorodého „seri" – malý a „ema", což je původní název pro nandu, tedy malý nandu. Podobně jako nandu se pohybuje spíše po zemi a dokáže i velmi rychle běhat (rychlostí 25–40 km/h). K tomu jí dobře slouží dlouhé a silné nohy. Létá málo, pouze vylétává do korun stromů na noc a v době hnízdění nebo v případě velkého nebezpečí. Pokud se ale protivníka neobává, snaží se ho zahnat kopáním. Živí se lovem bezobratlých i drobných obratlovců (například žab, ještěrek, hlodavců a menších ptáků). Kořist usmrcuje tak, že ji drží v zobáku a tluče s ní o zem. Podobně jako známý africký dravec hadilov písař dokáže ulovit i jedovatého hada.

Zpět na novinky