Botanické zajímavosti zoo: Stromy bohyně Artemis
Jsou štíhlé a symbolizují odhodlání, poctivost a vytrvalost, která přichází s nadějí do budoucnosti. Jejich krása vyniká zvláště v zimních měsících. Symbolika těchto stromů v sobě nese poselství naděje během výzev a vybízí k trpělivosti při čekání na lepší budoucnost. Staří Keltové je označovali za symbol statečnosti. Jejich plody mají také svou symboliku. Otevírají se slunci a naopak se zavírají, když sněží nebo prší. To jim dává význam moudrosti a rozlišování. V areálu Zoo Ostrava je možné vidět růst tyto stromy na několika místech.
Řeč je o jehličnatých dřevinách – jedlích (Abies), které uctívaly už dávné kultury starověku. Ve starověkém Řecku byla jedle zasvěcena bohyni Artemidě, spolu se smrkem též Dionýsovi. Pro staré germánské kmeny byly oba stálezelené jehličnany s podobným vzhledem symbolem síly, houževnatosti, naděje a odolnosti vůči silám zimy. Byly zasvěceny slunečnímu bohu Baldurovi a uctívány zejména o zimním slunovratu (svátek Yule), kdy se zdobily a slavnostně nosily jejich větvičky. Odsud pravděpodobně pramení zvyk zdobení jehličnanů o Vánocích. K nejuctívanějším stromům patřily jedle na Balkáně. Byly považovány za posvátnou „osu světa“ a kosmický strom, který svou štíhlou korunou roste „až do nebe“ a mohutným kůlovým kořenem sahá do hlubin k „Matce Zemi“. Imponující byla hlavně odolnost proti vývratům a nepřízni živlů, silný masivní kmen vzrostlých jedinců a v neposlední řadě i lesklé stálezelené jehličí vytrvávající přes zimu.
Jedle dorůstají zpravidla výšek 30–60 metrů, některé druhy výjimečně i přes 80 metrů, a dožívají se stáří i 700–800 let. Kmen mívá hladkou kůru, měnící se ve stáří v tenkou rozpukanou borku. Tvar jehlic a jejich postavení na větvičce jsou významným druhově určovacím znakem. Většina druhů má jehlice na vrcholu tupě zaoblené a lehce vykrojené, vespod obvykle se dvěma bělavými proužky. Šišky na větvích nevisí, ale vyrůstají vzpřímeně a ve zralosti se rozpadají na stromech. Dřevo jedlí patří mezi měkká a neobsahuje pryskyřici. Stálezelené větve jedlí využívají k hnízdění některé druhy ptáků. Semena tvoří potravu sýkor, hýlů a křivek, často je vyhledávají též veverky. Jedlové jehličí tvoří částečný podíl potravy u tetřevů, v zimě je spásá i spárkatá zvěř. Mexická jedle posvátná (Abies religiosa) je preferovaným stromem pro zimování kolonií motýla monarchy stěhovavého (Danaus plexippus).
V areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava roste několik druhů jedlí a jejich zahradních kultivarů. Jsou jimi například jedle korejská (Abies koreana), jedle bělokorá (Abies alba), jedle španělská (Abies pinsapo) či jedle vznešená (Abies procera).
30.1.2023Pololetní prázdniny v zoo
27.1.2023Pozvánka na přednášku: Panama a CITES – země a dohoda, jež spojují kontinenty
26.1.2023Mláďata vyder malých se mají čile k světu
23.1.2023Mláďata nejmenšího plemene domácího skotu
20.1.2023Jaký byl rok 2022 v Zoo Ostrava