Na 23. května připadá mezinárodní den želv. Jeho cílem je zvyšovat povědomí o želvách a jejich ohrožení, abychom jim pomohli přežít a prospívat a také chránit jejich přirozené prostředí. Želvy jsou starobylou skupinu živočichů s ojedinělou tělesnou stavbou obývající naši planetu bezmála čtvrt miliardy let. Byly svědky vzestupu i pádu dinosaurů, viděly vzlétnout první ptáky a přihlížely vzniku člověka. Za posledních 30-40 let však klesly počty mnoha druhů natolik, že jim hrozí úplné vyhubení!

Ohrožení želv
V minulých staletích člověk bezohledně vyhubil obří suchozemské želvy na některých ostrovech, v současnosti se ohrožení želvích populací dotýká všech druhů. V mnoha oblastech světa jsou jejich vejce i maso důležitou tradiční potravou obyvatelstva, jejich krunýře jsou využívány jako surovina pro další zpracování, široké uplatnění mají želvy i při výrobě orientálních léčiv. Místa výskytu želv jsou činností člověka poškozována, znečišťována, fragmentována či úplně zlikvidována a zastavěna. Mořské želvy hynou v bludných rybářských sítích, jejich rozmnožovací pláže zabírají lidé a hynou v důsledku zvyšujícího množství plastového odpadu v mořích – fatální jsou pro ně plastové sáčky, které jim připomínají jejich potravu – medúzy.

Želvy v Zoo Ostrava
Ostravská zoologická zahrada historicky chovala 29 taxonů želv (26 druhů a tři poddruhy). Vůbec první chovanou želvou v Zoo Ostrava byla želva čtyřprstá (Testudo horsfieldii). Jedinec neurčeného pohlaví byl přivezen z tehdejšího SSSR v září 1975. Největší chovanou želvou byla želva obrovská (Geochelone gigantea). Samce a samici získala zoo v roce 1976. Samice uhynula v roce 1989, samec jménem Fifin žil v zoo až do roku 2005. Uhynul v asi 60 letech, přesné datum jeho narození nebylo známo.

V současné době chová ostravská zoo 20 druhů těchto starobylých živočichů. Jsou mezi nimi vodní i suchozemské želvy a téměř všechny patří k ohroženým druhům. Je to například želva bahenní (Emys orbicularis), jediný původní druh želvy vyskytující se i na našem území, dále želva ostruhatá (Centrochelys sulcata), třetí největší suchozemská želva, nebo želva ohebná (Kinixys erosa), která má ve svém jídelníčku houby. Část želv je chována v zázemí, kde se některé i úspěšně rozmnožují, většinu však lidé najdou na různých místech v expoziční části zoo.

Želví zajímavosti a rekordy
Největší současně žijící želvou je kožatka velká (Dermochelys coriacea). Její tělo měří 1,8–2,1 m, krunýř 1,5–1,6 m, rozpětí předních ploutví 2,1 m. Váží až 450 kg. Největší spolehlivě změřený jedinec byl mrtvý samec nalezený 23. září 1988 na pláži Harlech v Gwyneddu ve Velké Británii. Měřil 2,91 m a vážil 961,1 kg. Největší suchozemskou želvou je želva obrovská (Geochelone gigantea) s délkou krunýře okolo 120 cm a vážící přes 200 kg. Naopak nejmenší vodní želvou je klapavka obecná (Sternotherus odoratus), jejíž krunýř měří pouhých 7,5 cm, želva váží 277 g. Kajmanka supí (Macrochelys temminckii) má zase nejsilnější čelisti.

Pomoc želvám
Zoo Ostrava pomáhá kožatky chránit mořské želvy kožatky velké ve spolupráci s organizací Turtle Foundation na indonéském ostrově Sipora. Díky programu Dvě koruny ze vstupu je spolu s námi chrání i každý návštěvník naší zoo. Děkujeme!
Více o projektu naleznete zde.


Želví kvíz
Zájemci si mohou prověřit své znalosti o želvách a případně se o nich dozvědět více prostřednictvím kvízu.

Zpět na novinky