V roce 2009 bylo vypuštěno první v Zoo Ostrava odchované mládě supa hnědého (sameček) do oblasti Verdonského kaňonu ve francouzských Alpách. Sameček byl v rámci repatriačního projektu bezplatně poskytnut pro vypuštění do volné přírody, aby posílil divokou populaci těchto majestátních ptáků ve francouzských Alpách, odkud byli v minulosti přímým pronásledováním člověkem vyhubeni. Nyní se zde opět supi hnědí vyskytují právě díky záchranným projektům a vysazování mladých jedinců odchovaných v lidské péči.
Tak jako u řady jiných dravců, totiž došlo také u supa hnědého k výraznému poklesu divoké populace. Na ostrově Mallorca byla populace v roce 1980 tvořena posledními 20 ptáky, ale díky jejímu posílení jedinci odchovanými v lidské péči vzrostla na současných 70 ptáků. Ve Francii, kde byl sup hnědý vyhuben úplně, byl zahájen repatriační program v roce 1992, v roce 1997 došlo k prvnímu hnízdění vypuštěných ptáků.
Přirozený odchov dravých ptáků je věc poměrně náročná, a to hned z několika důvodů. Draví ptáci dospívají poměrně pozdě, takže je nutné dlouho čekat a až po této době se třeba zjistí, že si pár nesedí, že jeden z páru není spolehlivý v sezení na vejcích, že dokonce zabíjí mládě... Během té doby může také jeden z páru uhynout, v jedné snůšce mají maximálně 1-3 vejce, navíc je častá siblicida (jev, kdy starší, zpravidla silnější sourozenec krátce po vylíhnutí usmrtí mladšího, slabšího, sourozence), takže pár odchová stejně jen jedno mládě. Dále potřebují vhodné místo, kde by mohli postavit hnízdo a pak na vejci sedět dlouhou dobu, během které mohou o vejce přijít (rozsednutím při neopatrné manipulaci, atakem ze strany volně žijích šelem...). Další kritické období nastává po vylíhnutí mláděte. Zde hraje velkou roli zkušenost páru. Také je nutno zajistit maximální klid pro hnízdění po celou dobu, jelikož se jedná o poměrně plaché a na vyrušení citlivé ptáky.
To, že odchov opravdu není běžnou rutinní záležitostí, ukázalo dalších pět let čekání na mládě, i když ostravský pár supů hnízdil i v minulých letech. Až v květnu 2014 se ale vylíhlo mládě, o které se oba rodiče pečlivě starali a úspěšně jej odchovali. V letech 2018, 2019 a 2022 byla mláďata odchovaná v Zoo Ostrava zdarma poskytnuta pro vypuštění do přírody pohoří Stara Planina v Bulharsku. Bohužel, první dva mladí vypuštění jedinci zahynuli při své migraci – první uhynul po pozření otrávené návnady a druhý se pravděpodobně utopil při přeletu nad mořem.
Chov supů hnědých v lidské péči je opravdová výzva: aby byl úspěšný, chovní ptáci musí mezi sebou mít velmi silné pouto, a navíc jsou velice citliví na jakékoliv vyrušení. Ve třech existujících seznamovacích voliérách si mohou mladí ptáci vybrat své partnery přirozenou cestou. Tvoření vazby mezi ptáky v těchto specializovaných voliérách je hodnoceno pozorováním jasně definovaných projevů chování. Jakmile je silné pouto u dvou jedinců pozorováno, je pár přemístěn do chovatelské voliéry v některé z participujících zoologických zahrad. V období před a po chovné sezóně by pár neměl být ničím vyrušován.
