Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří mezi koloniální papoušky, kteří v přírodě žijí a rozmnožují se ve skupinách čítajících až 50 jedinců. Kolonie v Zoo Ostrava se rozrostla na 42 jedinců, včetně 10 letošních mláďat. Jde tak o největší skupinou chovanou v zoologických zahradách na světě. Alexandr čínský se vyznačuje pohlavním dimorfismem (dvojtvárností). Peří samců i samic je zbarveno skoro stejně, ale výrazně se odlišují barvou zobáku – samci mají v dospělosti vrchní část zobáku červenou se žlutou špičkou, spodní černou. Samice mají zobák celý černý a kolem krku světle růžový pruh. Mláďata se od samic odlišují kratším ocasem. Ve stáří dvou až tří let jsou chovatelé schopni rozeznat samce a samici. Alexandři společně s párem bažantů zlatých (Chrysolophus pictus) obývají voliéru nedaleko vstupu do zoo.  

Průchozí expozice Ráj lemurů se nachází v dolní části areálu a je součástí Pevninských ostrovů – komplexu prezentující nejohroženější druhy zvířat, mezi které řada druhů lemurů také patří. Do Ráje lemurů mohou během sezóny zájemci vejít a v doprovodu chovatelů si užít pohledu na zvířata z bezprostřední blízkosti. Uvidí zde celkem 14 samců tří druhů lemurů: 11 lemurů kata (Lemur catta), jednoho lemura běločelého (Eulemur albifrons) a dva lemury červenobřiché (Eulemur rubriventer). Ráj lemurů je pro návštěvníky otevřen v případě příznivého počasí denně mezi 14. a 15. hodinou. Ve 14 a 14:30 zde zaznívá i komentář chovatelů o životě lemurů.

Poláci východní (Aythya baeri) obývají v ostravské zoologické zahradě Voliéry ptáků Tibetu a Číny, konkrétně průchozí voliéru „Nížiny východní Číny“. V celém komplexu pěti voliér představují nejvzácnější ptačí druh, který je v přírodě ohrožen vyhubením. Samice zde snesla začátkem května sedm vajec a snůšku po celou dobu inkubovala. Přestože si pro hnízdo vybrala klidné místo v porostu, voliéru jsme pro jistotu uzavřeli, aby měli vzácní poláci na hnízdění klid. Samce jsme pozorovali, jak plave na vodě a je připraven vyprovodit vetřelce, který by se přiblížil příliš blízko hnízdu. Dne 8. června již samice vodila šest mláďat.
Polákům společnost ve voliéře dělá ústřičník velký (Haematopus ostralegus), morčák bílý (Mergellus albellus) a špaček čínský (Sturnia sinensis). Po dobu uzavření voliéry všechny tyto druhy mohou návštěvníci pozorovat z venku.

Ostravská zoologická zahrada chová hrochy obojživelné (Hippopotamus amphibius) přes padesát let, jsou také jejími erbovními zvířaty. Hroši se v zoo pravidelně rozmnožují, dokonce se zde v roce 1972 narodilo vůbec první hroší mládě v tehdejším Československu. Poslední mládě – samice – přišlo na svět v roce 2020. Na podzim 2024 roku došlo k výměně samců. Až doposud byl nový samec od matky s již dospělou dcerou oddělen. V první polovině června proběhlo spojení zvířat, při kterém chovatelé zaznamenali i pokusy o páření.

V Zoo Ostrava se kočkodani Dianini (Cercopithecus diana) úspěšně rozmnožují už řadu let. Aktuálně je zde chováno 14 jedinců těchto ohrožených západoafrických opic, což je největší skupina kočkodanů Dianiných chovaná v evropských zoo. Díky tomu, že chovatelé respektují přirozený způsob života a minimálně zasahují do jejich chovu se kočkodanům v ostravské zoo daří. Letos se zde narodila už tři mláďata.