Skupina kriticky ohrožených prasat visajánských (Sus cebifrons negrinus) se v červnu přestěhovala do výběhu na hlavní trase. Skupina sestává z chovného páru a dvou mladých samců narozených v roce 2024. Spolu s výběhem pro sambary skvrnité (Rusa alfredi) tak vznikla nová expozice Klenoty Filipín. Její obyvatelé jsou skutečnými klenoty – patří k ohroženým druhům vyskytujícím se pouze na Filipinách.

.

Lesní porosty Zoo Ostrava obývají 3 druhy strakapoudů - velký, prostřední a malý, kteří ve vzrostlých stromech každoročně tesají nové hnízdní dutiny a pravidelně v naší zoo hnízdí. Zatímco strakapoudů malých (Dryobates minor) u nás hnízdí každoročně pouze 1 pár, strakapoudů prostředních (Dendrocoptes medius) 3–5 párů, tak počet hnízdních párů strakapoudů velkých (Dendrocopos major) se pohybuje mezi 25–30 páry.  Strakapoudi mají v lese velký význam nejen tesáním dutin pro další tvory, ale také regulací většiny lesních “škůdců”. Video, kromě strakapoudů, zachycuje i další druhy ptáků v areálu Zoo Ostrava.

Kočkodan Hamlynův (Cercopithecus hamlyni) je v ostravské zoo chován teprve od podzimu 2023. Naše zoo získala před třemi lety samici z francouzské Zoo La Palmyre a samce ze Zoo Lipsko. Umístěni byli v zázemí mimo zraky návštěvníků kde jim byly vytvořeny klidné podmínky odpovídající jejich plaché povaze. Jejich soužití bylo od začátku harmonické. První mládě se páru narodilo 24. března 2026. Přes její nervozitu a nezkušenost si ale prvorodička vedla od začátku velmi dobře a o svého potomka vzorně pečuje. Mládě má na rozdíl od rodičů srst zbarvenou žlutohnědě. Dospělí kočkodani mají hřbet olivově šedý, zbytek těla je tmavý. Na obličeji mají světlou masku ve tvaru písmene T.

Kočkodan Dianin (Cercopithecus diana) je v Zoo Ostrava chován od roku 1975. Během této doby se zde narodilo přes 70 mláďat, které byly odchovány přirozeně svými matkami. Chovná skupina, která žije v Pavilonu evoluce, aktuálně čítá jedenáct členů – jednoho dospělého samce, pět dospělých samic a pět mláďat. Dvě se narodila v loňském roce, tři se letos - 21. dubna a 13. května. Jejich pohlaví chovatelé zatím neznají. Jeho rozpoznání není úplně jednoduché, ale pomoci může u starších mláďat způsob močení – samičky močí pod sebe, samečci do obloučku.  Další jedinci pobývají v chovatelském zázemí. Celkem v Ostravě žije 15 kočkodanů Dianiných, což je největší počet v rámci evropských zoologických zahrad.

V přírodním areálu Zoo Ostrava se vyskytují oba druhy našich šoupálků – krátkoprstý (Certhia brachydactyla) a hojnější dlouhoprstý (Certhia familiaris). Zajímavý je jejich způsob pohybu po kmenech stromů, sběr potravy i hnízdění. Šoupálci směřují svůj pohyb po kmeni stomu vždy odspoda nahoru. Pak přelétnou k dalšímu stromu a opět šplhají nahoru. Při tom z povrchu kmene, z větví a škvír v kůře  sbírají hmyz svým mimořádně tenkým zahnutým zobákem. Šoupálek vybírá ke hnízdění škvíry – za odchlípnutou kůrou, v puklinách dřeva, mezi poleny naskládaného dřeva, apod. Šoupálci také rádi obsazují speciální budky – tzv. šoupálkovníky. Budky nesmějí mít zadní stěnu a úplně jim postačí 2–2,5cm široká škvíra mezi bočními stěnami a kmenem.

Hnízdění šoupálků v zoo zachycuje video. Je z něj patrné, jak obratně po kmeni šplhají i odrostlejší mláďata.