Ve velké průchozí voliéře La Pampa odchovávají dva páry pisil amerických (Himantopus mexicanus) své potomky. Jeden pár tři mláďata, druhý dvě. Mláďata se oběma párům vylíhla téměř současně – v rozmezí 22. až 25. července. Pokud se malé pisily zdržují na písčitém podkladu nebo na štěpce a nehýbou se, jsou snadno přehlédnutelná. Rodiče navíc své potomky střeží a cítí-li ohrožení, jeden rodič se hlasitým křikem snaží vetřelce či predátora odlákat, zatímco druhý zůstává u mláďat. Malé pisily se živí hlavně hmyzem (například různými larvami), který hledají v trávě. Jakmile povyrostou a prodlouží se jim nohy i zobák, začnou se odvažovat i do vody a na mělčinách lovit vodní bezobratlé a drobné obratlovce, jak to dělají dospělí.

V průchozí voliéře „Nížiny východní Číny" v červnu samice ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus), snesla do hnízda vystlaného drobnými kamínky v bezprostřední blízkosti chodníku tři vejce. Samice nakonec vyseděla dvě mláďata, která se vylíhla 15. července. O mláďata se stará ještě několik týdnů po vylíhnutí – mláďata střeží a nabízí jim potravu, kterou tvoří v přírodě ústřice, slávky a další měkkýši, v zoo jsou krmena speciální granulovanou směsí, drobnými rybkami a hmyzem. Ústřičníci jsou podle mezinárodního Červeného seznamu IUCN zařazeni do kategorie blízko ohrožení, nicméně z důvodu poklesu stavu bahňáků v globálním měřítku se jeví ostravská premiéra jako důležitá. Po dobu uzavření voliéry mohou návštěvníci pozorovat ústřičníky a jiné vzácné druhy pozorovat z venku.

Jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi) svým vzhledem připomíná spíše lasicovitou šelmu, patří ale mezi malé kočky příbuzné gepardovi a pumě. V Zoo Ostrava je tento zástupce jihoamerické fauny k vidění v komplexu Jižní Amerika. V jednom z výběhů právě odchovává nově sestavený pár svá první mláďata.

Ibisi skalní (Geronticus eremita) obývají voliéru společně se supy bělohlavými (Gyps fulvus). Mezi jedenácti dospělými jedinci mohou návštěvníci vidět pět letošních mláďat. Všechna už dorostla a opustila hnízdní plošinu, od dospělých ibisů jsou ale stále dobře rozeznatelná odlišným zbarvením. Zatím není jisté, zda budou, obdobně jako mláďata v minulých letech, vypuštěna do volné přírody v Andalusii v rámci mezinárodního repatriačního projektu Proyecto eremita jako, či posílí chovatelskou základnu v některé jiné zoologické zahradě.

Ostravská zoo chová šimpanzy hornoguinejské (Pan troglodytes verus) – kriticky ohrožený poddruh šimpanze. S chovem tohoto lidoopa začala v roce 2016. První mládě se narodilo v únoru 2020, další pak v srpnu 2023 a v únoru 2024. Všechno to jsou samečci. Čtvrté mládě přišlo na svět 16. července 2025 a je to samička. Matka je klidná a mláděti se věnuje. Pomohlo jí k tomu bezesporu to, že v posledních letech mohla pozorovat jiné samice, jak pečují o svá mláďata. Samice primátů nemají péči o potomky vrozenou, ale učí se ji od starších samic. Chovatelé do odchovu nijak nezasahují a se zvířaty se nekontaktují, a to ani s mláďaty. Vše nechávají na samicích a ostatních členech skupiny tak, jako by to probíhalo i v přírodě.