Potápka malá (Tachybaptus ruficollis), patřící v ČR mezi zvláště chráněné druhy, potřebuje k úspěšnému lovu drobných rybek a bezobratlých živočichů průzračnou stojatou vodu. V červnu v Zoo Ostrava došlo k napuštění rybníka po rekonstrukci. Kvalita vody i hojnost potravy přilákala také tyto vzácné potápivé kachny. Ptačí pár také velmi nečekaně zahnízdil, povedl se i odchov mláděte. Tento nejmenší druh evropské potápky nehnízdí v areálu každým rokem.
Snímek zobrazuje matku a mládě na lovu.

Působením člověka dochází k snižování biologické rozmanitosti - četné druhy se ocitly na pokraji vyhubení, řada již nenávratně vymizela. Instituce, jako např. zoologické zahrady, se dlouhodobě věnují ochraně ohrožených druhů a jsou zapojena do mnoha záchranných projektů po celém světě. O ochranářských aktivitách, které Zoo Ostrava realizuje nejen ve svém areálu, ale také v různých koutech světa, pojednává nově vznikající šestidílný seriál Na chvíli na Zemi. Zasvěceným průvodcem je František Příbrský, koordinátor mezinárodních ochranářských projektů Zoo Ostrava, zakladatel programu The Kukang Rescue Program zaměřeného na potírání nelegálního obchodu se zvířaty a ochranu outloňů na Sumatře.
Zde nabízíme "ochutnávku".

Na první sobotu v září připadá Mezinárodní den supů. Supi konzumují uhynulá zvířata, a tímto jejích hejna působí jako úklidové týmy přírody, které svou činností udržující naše ekosystémy zdravé. Bohužel tito majestátní dravci byli v minulosti kvůli pověrám pronásledováni a v důsledku ilegálního zabíjení nebo kladení otrávených návnad se jejich populace nebývalým tempem zmenšují místy až na pokraj vyhubení. Ve snímku jsou prezentovány 4 druhy supů obývajících Evropu - sup bělohlavý (Gyps fulvus), sup hnědý (Aegypius monachus), sup mrchožravý (Neophron percnopterus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Díky Vulture Conservation fundation jsou mladí supi vylíhlí v evropských zoo a záchranných stanicích začleněni do repatriačních programů a posilují divoce žijící populace. Také Zoo Ostrava takto už poskytla 24 mláďat, projekt také podporuje prostřednictvím programu Tři koruny ze vstupu.

Hmyz je jedním ze základů ekosystému, proto jeho obrovský úbytek v krajině znamená závažný ekologický problém. V Zoo Ostrava se však volně žijícímu hmyzu daří. Proč? V naší zoo udržujeme pestrost prostředí a porostů, jezírka a podmáčené plochy, rozmanitost bylin, keřů i stromů. Půdu obhospodařujeme bez použití chemikálií, vytváříme hmyzí hotely, broukoviště, úkryty, které slouží jak hmyzu, tak obratlovcům (hromady větví a kamení), komposty, čmelíny apod. Dále dodržujeme dělenou seč lučních porostů (porosty se nikdy nesekají najednou, ale postupně), udržujeme také. Táto opatření se odrážejí také na druhové pestrosti hmyzu volně žijícího na území zoo, zachycené na následujícím snímku.

Ve skupině mangust trpasličích (Helogale parvula) čítajících 24 členů můžete pozorovat pět letošních mláďat – dvě starší z jarního vrhu a tři mladší narozené 7. července. Jarní mláďata už dorostla do velikosti dospělých jedinců. Tyto čilé šelmičky obývají expozici Tsavo pod výběhy afrických zvířat. Venkovní výběh obývají společně s dikobrazy jihoafrickými (Hystrix africaeaustralis).

Mangusty žijí  společensky v rodinných skupinách vedených dominantní samicí. Ukrývají se, spí a rodí mláďata ve skalních či zemních dutinách, opuštěných termitištích nebo si vyhrabávají vlastní nory.