V zoo žije aktuálně 20 pávů korunkatých (10 samců a 10 samic) v tzv. polodivokém chovu. To znamená, že je mohou návštěvníci potkat volně se procházet po celém areálu zoologické zahrady a botanického parku. Občas jsou k vidění i v některém výběhu zvířat, kam zaletí. Ano, pávi opravdu létají! Během dne se pohybují hlavně po zemi, kde si hledají potravu, ale na noc vylétají do korun stromů hřadovat. Spánek vysoko nad zemí je pro ně mnohem bezpečnější a chrání je před pozemními predátory. Na zemi nocuje pouze samice v době, kdy vodí ještě neletuschopná mláďata. V ostravské zoo nocují pávi ponejvíce na vzrostlých dubech podél výběhu lam.

Zoo Ostrava vydala 25. ročník plemenné knihy siky vietnamského (Cervus nippon pseudaxis), která shrnuje informace o současném stavu populace ve světě. Plemenná kniha slouží nejen jako ucelený přehled jednotlivých chovů, ale obsahuje celou řadu genetických a demografických analýz, ze kterých plynou doporučení na vhodné změny ve stávajících chovech, které chovatelům zasíláme společně s plemennou knihou. Žijící populace siky čítala k prvnímu listopadu 2019 celkem 454 jelenů, z toho 126 samců, 292 samic a 36 jedinců neurčeného pohlaví. Celková populace se za uplynulé roky neustále zvyšuje, což je důležité pro zachování tohoto druhu alespoň v lidské péči, případě i zpětnou introdukci druhu do přírody.

Při návštěvě zimní zoo si mohou lidé kromě chovaných zvířat užít také pozorování volně žijících ptáků, kteří tráví zimu u nás. Řada z nich přilétá za potravou na krmítka, zvláště leží-li na zemi sněhová pokrývka a klesá-li teplota hluboko pod bod mrazu. Mezi takové strávníky patří různé druhy sýkor (koňadra, modřinka, babka), kos černý, brhlík lesní, strakapoud velký, stehlík obecný a další. Zájemci mají možnost při své návštěvě zoo volně žijícím ptačím obyvatelům sami přilepšit. Podél hlavní návštěvnické trasy je nainstalováno několik krmítek, do nichž mohou nasypat s sebou přinesené dobroty, např. slunečnicová a další semínka, příp. umístit lojovou kouli (ideálně bez plastové síťky, která se může stát pro ptáky pastí).  Vhodné ptačí krmení je k dispozici zdarma na požádání u vstupu do zoo.

Ostravská zoologická zahrada chová kriticky ohrožené krokodýly štítnaté. Několik týdnů byl přístup k jejich expozici v pavilonu Tanganika poněkud omezen. Jedna ze samic postavila přímo pod vyhlídkou u akvária hnízdo a snesla do něj vejce. Abychom samici zachovali klid při péči o snůšku, vyhlídku jsme uzavřeli. Přestože chovatelé věděli, že vejce jsou neoplozená (ve skupině chybí samec), získali díky tomu cenné zkušenosti a poznatky o tomto vzácném a zřídka chovaném druhu.Jedná se o první snůšku krokodýlů štítnatých v ČR a v Unii českých a slovenských zoologických zahrad!V očích veřejnosti jsou krokodýli často vnímáni jako chladnokrevní zabijáci, ale jsou to především starostliví rodiče a velice inteligentní zvířata. Samice úzkostlivě střeží hnízdo se snůškou a většina druhů krokodýlů následně pak i mláďata. Přestože jsme věděli, že vejce jsou neoplozená, zajímalo nás, jaké jsou v hnízdě podmínky pro případný odchov v budoucnosti. Při první kontrol jsme po oddělení samic vložili do hnízda přístroj datalogger, který průběžně zaznamenává teplotu a vlhkost. Měření ukázala, že v hnízdě se teploty pohybovaly od 32,4 po 34,1 °C a relativní vlhkost byla 100%. Zaznamenané hodnoty signalizují, že v hnízdě byly dobré podmínky pro přirozenou inkubaci vajec.

U hulmanů posvátných se v průběhu posledních 11 měsíců narodilo 11 mláďat. Celkem skupina čítá 23 členů, a je tak největší chovnou skupinou těchto primátů na světě (mimo Indii). Hulmani jsou k vidění v expozici Čitván, kde obývají velký přírodní výběh společně s medvědy ušatými. Tento prostor podněcuje u zvířat přirozené chování a zajišťuje tak jejich větší pohodu. Vzrostlé stromy slouží obratným opicím nejen ke šplhání, ale coby listožravcům i jako přirozený zdroj potravy. Do početné skupiny sociálně žijících primátů se chovatelé snaží zasahovat jen minimálně, aby mezi zvířaty nenarušovali přirozené vazby a chování. A právě to je důležitý předpoklad pro úspěšné fungování skupiny i odchovy mláďat. O všechna narozená mláďata příkladně pečují jejich matky. A to i přesto, že některé ze samic jsou prvorodičky, které nemusejí svou mateřskou roli napoprvé zvládnou. Samice primátů nemají péči o mláďata vrozenou, ale učí se jí pozorováním starších samic ve skupině a také zapojováním do odchovu mladších sourozenců i dalších mláďat. K získání cenných zkušeností měly mladé hulmaní samičky mnoho příležitostí a zúročují je při odchovu svých prvních potomků. Nejstarší mládě přišlo na svět 11. prosince 2018, nejmladší se narodilo 10. října 2019. Je mezi nimi šest samečků a čtyři samičky. Pohlaví naposledy narozeného mláděte chovatelé zatím neznají.