Ve výběhu jihoamerických zvířat je k vidění několik mláďat lam alpak. Nejstarší je sameček, který se narodil 1. června. Další dvě jsou samičky, jedna přišla na svět 29. července, druhá 22. srpna. Všechna mláďata jsou krátce po porodu schopna vstát a následovat svou matku. První krůčky však bývají na vratkých nohách ještě nejisté, ale zanedlouho už malé lamy sebejistě běhají po výběhu. V ostravské zoo se lamy rozmnožují pravidelně a podařilo se zde odchovat již desítky mláďat. Alpaka (Lama guanicoe f. pacos) je menší zdomácnělou formou. Zbarvení srsti bývá bílé, černé, hnědé, béžové, šedé nebo strakaté. Je chována pro mléko, maso a vlnu. Ta se jemností podobá prachovému peří a ročně jí lze z jedné lamy získat 2-5 kg. K nošení břemen se alpaky vzhledem k velikosti využívají jen minimálně, nepoužívají se ani jako jezdecká ani jako tažná zvířata.

V ostravském safari je k vidění největší evropské stádo onagerů a jediné v ČR. Ve volné přírodě žije posledních asi 800 jedinců tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může přispět k tomu, aby tito kopytníci nakonec nevymizeli z planety úplně a zůstali na Zemi i pro příští generace.  Chovné stádo onagerů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava čítá aktuálně jedenáct členů. Tvoří je devět samic a dvě letošní mláďata (jeden sameček a jedna samička). Podle evropské plemenné knihy, kterou vydává hamburská zoo, se stále jedná o největší stádo chované v rámci evropských zoologických zahrad. V nejbližší době by se měla skupina rozrůst o dalšího člena – nového chovného samce, který bude na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu z francouzské Zoo Sigean. O starého samce zoo přišla na konci loňského roku. Od roku 2014, kdy zoo s chovem onagerů začala, se zde narodilo 14 mláďat. Onageři v Zoo Ostrava obývají jeden ze tří rozsáhlých výběhů safari – Persii. Výběh s nimi sdílí i další dva vzácné druhy kopytníků – daněk mezopotámský a gazela perská, zvaná též džejran. Zvířata v tomto výběhu můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti při projížďce safari expresem, který jezdí každý den v době od 10 do 16:40 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf, v blízkosti expozice Tsavo a Mokřady.

Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava nabízí velmi vhodné podmínky nejen pro život chovaných exotických druhů zvířat, ale je útočištěm i celé řady volně žijících živočichů, jako jsou například vážky. Nedávný terénní průzkum potvrdil výskyt 27 druhů, což je více než 1/3 všech druhů vyskytujících se na území ČR. Některé patří ke kriticky ohroženým. Tito starobylí hmyzí predátoři jsou nesmírně nároční na kvalitu vody. V areálu ostravské zoo se pro vážky nachází celá škála vyhovujících vodních biotopů. Je to soustava lesních pramenišť a průtočných rybníků, dále mokřady a tůně, které zde byly cíleně vytvořeny (jako prostředí pro vodní živočichy i kvůli zadržení vody v krajině). Jedná se o prosluněné průtokové tůně v návštěvnické části i zastíněné lesní tůně. Tyto nápadné hmyzí zástupce lákají i retenční nádrže na vodu. Díky všem těmto vodním plochám vzniká v jejich okolí mikroklima, jenž zamezuje teplotním extrémům a udržuje v zoo původní zástupce naší fauny. V letech 2019-2020 probíhal v zoo terénní průzkum, který prováděl student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jiří Valušák. Výsledkem jeho výzkumu je zjištění, že v Zoo Ostrava se vyskytuje 27 druhů vážek z celkového počtu 72 druhů žijících v ČR. Jsou mezi nimi šídlatky, motýlice, šídla, šidélka, lesklice, vážky nebo klínatky. Mezi nejvzácnější druhy v areálu zoo patří vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens), klínatka vidlatá (Onychogomphus forcipatus) a zejména vážka plavá (Libellula fulva). Vážka plavá se vyskytuje vzácně, ačkoli žije v širším spektru biotopů. Upředņostňuje pomaleji tekoucí vody v blízkosti lesa. Lokality jejího výskytu jsou velmi rozptýlené a populace málo početné. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o druhou lokalitu výskytu této vzácné vážky.

Rodina mangust trpasličích v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se rozrostla o nové členy. V polovině července se v expozici Tsavo narodila čtyři mláďata. První týdny trávila v bezpečí doupěte, nyní už ale začínají objevovat i okolní svět. Mláďata se narodila 16. července. Jedná se o první mláďata narozená v Zoo Ostrava u nově sestavené skupiny. Jejich pohlaví zatím neznáme. U mangust trpasličích se rozmnožuje vždy pouze dominantní pár. Samice je březí 49-56 dní. Po porodu zůstávají mláďata první čtyři týdny ukrytá v norách. Do péče o nejmladší členy skupiny se zapojují i podřízení jedinci – pomáhají s výchovou mláďat, hlídají je, přenášejí a samice je mohou i kojit. Celou skupinu, která aktuálně čítá devět členů, mají možnost návštěvníci vidět v expozici Tsavo (společně s dikobrazy jihoafrickými) pod výběhy afrických zvířat v blízkosti zastávky safari expresu.

Kondoři andští patří mezi jedny z největších létajících ptáků světa s rozpětím křídel až 3 metry. V zoo jsou momentálně k vidění dva mladí jedinci tohoto poměrně vzácně chovaného a ještě vzácněji odchovávaného druhu. Nejen v parném létě si i tito mohutní ptáci užívají koupel. Ta slouží samozřejmě k ovlažení, ale podobně jako u řady jiných opeřenců i k pravidelné péči o tělní pokryv. Mladý pár kondorů andských byl v Zoo Ostrava sestaven zhruba před rokem. Samici (*2016) jsme na podzim roku 2017 přivezli ze Zoo Krakov a samce (*2018) z daleké Zoo Granby v Kanadě. Nově sestavený pár by měl být nadějí pro tento druh, který je v Červeném seznamu (The IUCN Red List of threatened species) zařazeni do kategorie „Blízko ohrožení“ (Near Threatened). Ve volné přírodě jihoamerických And žije necelých sedm tisíc dospělých jedinců. V lidské péči ale nejsou kondoři andští chováni příliš často a jen velmi vzácně se v chovech rozmnožují. Zda spolu ostravští kondoři vytvoří harmonizující pár, není zatím jisté. Chovatelé si na to budou muset ještě několik let počkat, než oba ptáci dospějí.