Je nutné ptáky v zimě přikrmovat, či ne? Řada pamětníků vzpomíná, že dříve ptactvo v zimě nikdo nepřikrmoval a bylo jich přitom daleko víc než dnes. Mají pravdu, ale je třeba vzít v úvahu změny, ke kterým v naší přírodě v posledních desetiletích došlo. Zmizely staré pralesy s padlými kmeny stromů – útočištěm hmyzu. Zmizely křovinaté meze – zdroj bobulí i plevelů. Zmizely staré ovocné, chemicky neošetřované sady. A také zmizely polní úhory plné semínek bylin. Tyto zdroje potravy již ptákům nemůžeme nikdy plně nahradit, a proto je nutno ptáky v zimě přikrmovat a alespoň zčásti jim nahradit to, co jsme jim vzali. Ale i zimní přikrmování má svá pravidla. Pokud budeme chtít ptákům přilepšit, je důležité neplést si žaludky ptačí s žaludkem lidským. Ten, kdo krmí ptáky zbytky od oběda, vánočním cukrovím, zkaženými, plesnivými a solenými zbytky potravin, nejenže jim neprospívá, ale vysloveně jim škodí. Naopak předkládáním olejnatých semen, zejména slunečnice, vlašských i lískových ořechů, a dále tukových koulí ať už z loje, nebo vepřového (nesoleného) tuku jim pomůžeme přežít. Obzvláště se to týká zim s tuhými mrazy a sněhovou pokrývkou. Pro drozdovité pěvce, např. kosy černé, je vždycky dobré nechat i nějaké jablko. Tukové koule doporučujeme zbavit plastových sítěk a umístit je do drátěných košíčků anebo zcela volně do krmítek. Ptáci by se do sítěk mohli zaplést, síťky vonící po loji spadlé na zem by mohla pozřít další zvířata.

Ostravská zoo chová celkem devět druhů lemurů. Všechny patří ve své domovině, tj. na Madagaskaru, k ohroženým. Vzácní nejsou jen v přírodě, ale také v lidské péči. Jejich chovu se věnují pouze tři evropské zoologické zahrady, mezi nimi i naše zoo, kde byl nedávno sestaven nový chovný pár. S chovem lemurů šedohlavých (Eulemur cinereiceps) jsme začali na konci roku 2018, kdy byli v rámci mezinárodní spolupráce dovezeni dva samci z anglické Zoo Linton. V polovině října letošního roku byl ze stejné zoo přivezen pár těchto vzácných lemurů (tříletá samice a stejně starý samec). Abychom novému páru dopřáli klid na aklimatizaci a případné rozmnožování, bude prozatím chován v zázemí Pavilonu evoluce. Lemur šedohlavý je chován pouze ve třech zoologických zahradách v Evropě. Kromě Ostravy je to již zmíněná Zoo Linton a pak francouzská Zoo Mulhouse. Pravidelně se však rozmnožují pouze v Zoo Linton. Celková populace chovaná v lidské péči čítá sotva 20 jedinců, mezi nimiž navíc převládají samci. Nový pár v Zoo Ostrava je tak velikou nadějí pro posílení velmi skromné evropské, potažmo světové populace a zachování tohoto lemura pro příští generace.

Poslechněte si přednášku z cyklu Zajímavosti ze světa zoologie, kterou jsme pro Vás zachytili na video. Pan Raclavský Vám předství akvaponický skleník a popíše, jaké procesy v něm probíhají, které ryby v něm chová a jakou zeleninu sklízí. Akce je součástí Týdne vědy a techniky AV ČR 2020. Její realizaci podpořily Ministerstvo životního prostředí a Moravskoslezský kraj.

V areálu zooje rozmístěno celkem 300 budek nejrůznějších typů. Každý rok je zhruba 250 z nich obsazeno. Budky nahrazují ptákům i dalším živočichům stromové dutiny, v nichž nalézají tito tvorové úkryt, někteří zde i přezimují a řada druhů ptáků v nich hnízdí. Ale pouze malá část z nich si umí dutinu sama vytesat. To zvládnou pouze datlovití. Většina ptáků je odkázána na dutiny již existující – buďto vyhnilé, nebo vytesané jejich původními obyvateli. Bohužel ale staré stromy, v nichž se nacházejí přirozené hnízdní dutiny, z krajiny mizí, a tak ubývá i možností hnízdění pro dutinové ptáky. Nedostatek doupných stromů může být částečně kompenzován vyvěšováním umělých hnízdních dutin – ptačích budek. Po vyhnízdění ptáků se budky stávají domovem pro nesčetné druhy bezobratlých živočichů, ať už se jedná o pavouky, vosy, noční motýly, škvory, ploštice, střevlíky, čmeláky, stínky a mnoho dalších. I těmto druhům popřejeme, aby v budkách vychovali následné generace. Případné a nutné podzimní čištění už na ně nemá žádný negativní vliv.