Krmení vodních ptáků se stává čím dál oblíbenější kratochvílí pro obyvatele měst i vesnic. Stejně jako u přikrmování ptáků na krmítkách bychom měli dodržovat určité zásady. Pokud nebudeme ptáky krmit přirozenou potravou, můžeme u nich vyvolat jak zdravotní komplikace, tak problémy v jejich chování. Chleba ani rohlíky, jimiž jsou vodní ptáci téměř ze 100 % krmeni, nemohou tvořit plnohodnotnou složku jejich stravy. Jedná se o tzv. hladové kalorie, které neobsahují potřebné živiny a vitamíny. Pokud touto „stravou“ přikrmujeme i v létě, tak např. u mladých labutí může dojít k tzv. „syndromu andělského křídla“, což vede ke znetvoření křídel. Proto prosíme, abyste při svých procházkách dodržovali několik zásad:
1. Krmte ptáky pouze v zimní období.
2. Nahraďte pečivo krmením, které je těmto druhům blízké, tj. zrní obilovin, ptačí zob, granule ke krmení vodních ptáků, listová zelenina, nakrájená kořenová zelenina.
3. Krmte jenom tolik, co ptáci stačí zkonzumovat, nenechávat na břehu hromady do „zásoby“.  
Přejeme hodné příjemných zážitků v přírodě!

Chovná sezóna u orlosupů bradatých v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se v letošním roce příliš nevydařila, přesto se chovatelé radují z úspěchu. Zprávy o třech mladých orlosupech, kteří se v Ostravě vylíhli v minulých letech a následně byli vypuštěni do přírody na různých lokalitách v jižní Evropě, jsou velmi povzbudivé. Postupně dospěli a začali se zapojovat do reprodukce. Obnova volně žijící evropské populace je tak na dobré cestě. Zoo Ostrava je do úspěšného mezinárodního projektu na záchranu orlosupů bradatých zapojena od roku 2009. V rámci něj doposud zdarma poskytla 15 přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody na vybraných lokalitách jižní Evropy. Čtrnáct mláďat se vylíhlo v Ostravě a většina z nich byla v zoo také úspěšně odchována, několik bylo převezeno k adopci náhradním orlosupím pěstounům (v partnerských zoo a chovných stanicích). Jedno mládě bylo naopak do Ostravy dovezeno k adopci. Tři jedinci (samci) vypuštění v letech 2014 a 2015 dospěli a byli pozorováni, jak si začínají hledat partnerky. U jednoho z nich bylo dokonce zaznamenáno už i páření.

Přednáška v rámci cyklu Zajímavosti ze světa zoologie je o zajímavostech ze života starobylé taxonomické skupiny hmyzu, která zažila i dinosaury. Kolik je druhů vážek? Jak žijí tito nádherní predátoři, kteří se většinu svého života vyvíjejí ve vodě? Podle čeho si vážky vybírají své habitaty a jak daleko jsou schopny migrovat? Přednášející Jiří Valušák, student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, se v další části přednášky bude zabývat i vážkami v Zoo Ostrava, respektive představí výsledky terénního průzkumu, který zde provádělv letech 2019-2020. Které druhy lze v zoo pozorovat a proč? A jak je můžeme chránit? Chcete-li se dozvědět více, sledujte přednášku Na vážkách v Zoo Ostrava!

Loriové horští obývají v Zoo Ostrava Voliéru Papua, která je pro návštěvníky průchozí. Lidé tak mohou hejno těchto pestrobarevných papoušků pozorovat spolu s dalšími obyvateli voliéry z bezprostřední blízkosti. Aktuálně zde pobývá 19členná skupina s rekordním počtem mláďat, které se rodičovským párům podařilo v tomto roce odchovat. Lori horský je v  Zoo Ostrava chován od roku 2009 a hned v následujícím roce se povedlo jednomu rodičovskému páru odchovat jedno mládě – samečka. Do konce listopadu 2020 už bylo odchováno 21 jedinců. V letošním roce chovné páry vyvedly šest mláďat, což je od počátku chovu v Zoo Ostrava nejvyšší počet za jeden rok. Aktuálně je skupina loriů horských tvořena šesti samci, sedmi samicemi a šesti letošními mláďaty, z toho je jeden sameček, dvě samičky a tři jedinci zatím neurčeného pohlaví.

Je nutné ptáky v zimě přikrmovat, či ne? Řada pamětníků vzpomíná, že dříve ptactvo v zimě nikdo nepřikrmoval a bylo jich přitom daleko víc než dnes. Mají pravdu, ale je třeba vzít v úvahu změny, ke kterým v naší přírodě v posledních desetiletích došlo. Zmizely staré pralesy s padlými kmeny stromů – útočištěm hmyzu. Zmizely křovinaté meze – zdroj bobulí i plevelů. Zmizely staré ovocné, chemicky neošetřované sady. A také zmizely polní úhory plné semínek bylin. Tyto zdroje potravy již ptákům nemůžeme nikdy plně nahradit, a proto je nutno ptáky v zimě přikrmovat a alespoň zčásti jim nahradit to, co jsme jim vzali. Ale i zimní přikrmování má svá pravidla. Pokud budeme chtít ptákům přilepšit, je důležité neplést si žaludky ptačí s žaludkem lidským. Ten, kdo krmí ptáky zbytky od oběda, vánočním cukrovím, zkaženými, plesnivými a solenými zbytky potravin, nejenže jim neprospívá, ale vysloveně jim škodí. Naopak předkládáním olejnatých semen, zejména slunečnice, vlašských i lískových ořechů, a dále tukových koulí ať už z loje, nebo vepřového (nesoleného) tuku jim pomůžeme přežít. Obzvláště se to týká zim s tuhými mrazy a sněhovou pokrývkou. Pro drozdovité pěvce, např. kosy černé, je vždycky dobré nechat i nějaké jablko. Tukové koule doporučujeme zbavit plastových sítěk a umístit je do drátěných košíčků anebo zcela volně do krmítek. Ptáci by se do sítěk mohli zaplést, síťky vonící po loji spadlé na zem by mohla pozřít další zvířata.