Uplynulý rok přinesl akvaristům v naší zoo celou řadu výjimečných odchovů. V mnoha případech šlo o ohrožené a vzácně chované druhy, paradoxně největší radost ale chovatelům udělala poměrně běžná akvarijní rybička – sekernatka dlouhoploutvá. Tato jihoamerická rybka se chová v akváriích po celém světě, vesměs se však jedná o zvířata odchycená v přírodě. Odchov se pravděpodobně doposud nikomu nezdařil. O to větší radost z něj v zoo mají. Sekernatky dvouploutvé (Thoracocharax stellatus) obývají v Zoo Ostrava akvárium v pavilonu Malá Amazonie. Jedná se o menší ryby s nápadně vyklenutým hrudníkem a mohutnými prsními ploutvemi, pomocí nichž při úleku dokážou vyskočit ven z vody a „uletět“ například před predátorem. Rovný hřbet a ústa směřující nahoru napovídají, že se sekernatky zdržují těsně pod hladinou, kde sbírají hmyz spadený do vody. I v akváriu je proto důležité jim nabízet podobnou potravu. Osm vybraných jedinců jsme několik měsíců připravovali v chovatelském zázemí a podařilo se nám vyladit potravu, vodu i zařízení nádrže tak, že jsme se dočkali opakovaných výtěrů a odchovali jsme více než dvě stovky mláďat. Celý průběh odchovu včetně bizarní tvarové transformace rostoucího potěru jsme zdokumentovali a následně publikovali v celosvětově nejprestižnějším akvaristickém časopise. Ačkoliv je sekernatka dlouhoploutvá všeobecně známá ryba, její odchov je skutečně unikátní.

Dnešní přednáška v rámci cyklu Zajímavosti ze světa zoologie Vám představí méně známou, ale velmi zajímavou skupinu zvířat – luskouny. Tito savci, jež mají pokryté tělo šupinami, patří bohužel k nejohroženějším  skupinám živočichů na světě. Jejich šupiny jsou totiž předmětem nelegálního obchodování. V návaznosti na Světový den luskounů, který letos připadl na 20. února, a při příležitosti dnešního Světového dne divoké přírody Vám tyto živočichy a jejich kritickou situaci ve volné přírodě představí dnešní online přednáška Kateřiny Holubové. Dozvíte se mimo jiné i o novém záchranném programu podporovaném Zoologickou zahradou a botanickým parkem Ostrava na ochranu luskouna ostrovního (Manis javanica) v Indonésii, nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). .

O prasatech panují některé nelichotivé mýty, zejména stran čistoty, přitom se ale jedná o čistotná a také velmi inteligentní zvířata. Někdo dokonce chová vybraná domácí plemena jako domácí mazlíčky. Od roku 1972 se také slaví Národní den prasat, který připadá na 1. března. V Zoo Ostrava chovány byby v průběhu času chovány tři druhy prasat a tři domácí plemena: prase divoké – chov od 1974 do 2005, štětkoun kamerunský – chov od 2012 do 2020, prase visajánské – chov od 2012 dosud, prase domácí vietnamské – chov od 1994 do 2011, prase domácí mangalica – chov od 2010 dosud a prase domácí přeštické – chov od 2010 dosud. Ta součásně chovaná zachycuje video.

Jeřábi popelaví právě teď znovu obsazují svá hnízdiště. Někteří se vracejí z velké dálky – ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice. To je v chování těchto ptáků nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Jedním ze zásadních zjištění je skutečnost, že vývoj klimatických podmínek v Evropě vede k tomu, že ne všichni jeřábi migrují na zimní měsíce do zahraničí, ale někteří u nás již tráví i celou zimu. Zajímavé je, že je neodradily ani letošní mrazy a vysoká sněhová pokrývka.

Převlečená velryba nebo říční kůň? V obou případech je řeč o hroších. Dnes mají tato majestátní zvířata svůj den a připomíná si ho rovněž ostravská zoologická zahrada, která hrochy chová více než 50 let, 15 let řídí jejich chov v Evropě a hroch je i jejím erbovním zvířetem. Video zachycuje současnou rodinu hrochů v naší zoo. Více se o (nejen ostravských) hroších můžete dozvědět v novinkách nebo na facebookovém profilu zoo.