Dvě samičky levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya), které se narodily 2. listopadu 2024, už notně povyrostly a v těchto dnech začínají poznávat další nové prostory – venkovní výběh. Samičky si pobyt venku opravdu užívají – šplhají, skáčou, honí se, „loví“ se navzájem nebo obě „zaútočí“ na matku. Chovná samice se do her mláďat také aktivně zapojuje, kdežto otec se výchovy mláďat nezučastňuje. Mláďata se učí potřebné pohybové dovednosti, ale také vzorce správného levhartího chování, které dozajista zúročí v dospělosti. Zatím pobývají venku v dopoledních hodinách, ale postupně se doba „venčení“ bude prodlužovat.

Ve stádě velbloudů dvouhrbých (Camelus ferus f. bactrianus) je k vidění měsíc staré mládě. Samečka porodila zkušená samice (*2007), která odchovala už šest mláďat. Skupinu tvoří celkem 9 zvířat – kromě matky s čerstvým mládětem, je to chovný samec, pět samic a mládě z loňského roku, také sameček. Velbloudi sdílejí výběh s ovcemi mongolskými v dolní části zoo u pavilonu Africká zvířata

Zoo Ostrava chová 2 páry orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus). Letošní hnízdní sezóna začala už loni, kdy se oba páry pustily do úpravy hnízda a pářily se. Na konci prosince snesly obě samice po dvou vejcích. V jedné hnízdní sezóně je pár orlosupů však schopen odchovat jen jedno mládě. U orlosupů se vyskytuje jev zvaný siblicida, kdy silnější mládě zabije slabšího sourozence. Zoologické zahrady se snaží, aby bylo odchováno co nejvíce mláďat, proto se často druhé vejce přemísťuje do líhně. Inkubační doba u orlosupů trvá 53–54 dní. Po několik dnů po vylíhnutí ošetřovatelé mládě rozkrmí  (viz video), a „přebytečná“ mláďata, dříve než si začnou vštěpovat podobu rodiče, podkládají náhradním pěstounským párům. Pro další chov a hlavně v případě vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. buď svými rodiči, nebo jiným párem orlosupů. V této hnízdní sezoně o 2 starší mláďata pečují rodiče a o mladší pěstounské páry v Zoo Liberec a Zoo Goldau ve Švýcarsku.

Ptákem roku 2025 byl vyhlášen konipas horský (Motacilla cinerea), blízký příbuzný známějšího konipase bílého. Jeho výskyt je vázán na vodní toky v horských oblastech i v nížinách. Kvůli narovnávání toků v minulosti, klimatickým změnám i šíření nepůvodních druhů je populace tohoto pěvce ohrožena. Zvolení konipase Ptákem roku 2025 má za cíl mimo jiné upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. Díky vhodným podmínkám a úsilí pracovníků zoo se tento druh v teplé části roku vyskytuje i v ostravské zoo. V roce 2024 zde hnízdily 3 páry.

Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) pravidelně již od roku 1992.

Expozice Na Statku. Koza opět vypadala jako březí. Nebyla. Uhynula. Při pitvě jí bylo z bachoru vyjmuto klubko z plastových sáčků velikosti grepu. Zoo apeluje na návštěvníky, aby do výběhu vstupovali granulemi z automatu výhradně v ruce, nikoliv v sáčku.

Bohužel všechny zoo se stále potýkají s neukázněnými návštěvníky, kteří přes veškerá upozorňování krmí zvířata vším, co najdou po kapsách. Lidé si neuvědomují, že zvířata v zoo jsou krmena přesně podle jejich potřeb a uzpůsobení zažívacího ústrojí. Podáním nevhodné stravy můžou zvířatům ublížit a dokonce jim způsobit smrt. Tragickým příkladem je i případ z loňského roku, kdy se v Zoo Hluboká březí losici stalo osudným požití rýžového chlebíčku. Proto připomínáme video, které v loňském roce vytvořila Zoo Hluboká. Hlas i tvář videu propůjčil herec Karel Roden. K iniciativě Zoo Hluboká se připojila kromě jiných zoo také Zoo Ostrava.